Vranov nad Dyjí si zaslouží silniční spojení s Rakouskem

středa 27. duben 2011 00:14

Perla "moravského Švýcarska" - vranovský zámek

Vranov nad Dyjí, od 2. půle 19. století jedno z nejvyhlášenějších a nejkrásnějších letovisek jihozápadní Moravy, kterému neublížila ani stavba veliké přehradní nádrže v letech 1930-1934. Za komunistického režimu sice živé středisko na „Moravském Jadranu“, ale na okraji světa, odříznuté od Dolního Rakouska neproniknutelnou železnou oponou, táhnoucí se na dohled od městečka. 

V posledních dvaceti letech se městečko stalo západní vstupní branou do moravsko-rakouského národního „dvojparku“ Podyjí / Thayatal. Počty letních návštěvníků sice nejsou špatné, ale úbytek ve srovnání s bujarými 80. léty je veliký. Z hlediska veřejné dopravy je dostupnost Vranova na krátké vzdálenosti z vnitrozemí poměrně dobrá (zejména díky zapojení do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje). Podstatně horší to je u dopravy dálkové: Pražské rychlíky i spěšné vlaky z Havlíčkova Brodu, Jihlavy a Brna byly v roce 2006 zrušeny, nádraží v Šumné (hodinku chůze od přehradní hráze) je nyní značně osiřelé. To je ostatně problém celého Znojemska, který má negativní dopady na cestovní ruch, pro Vranováky v sezóně nejklíčovější způsob obživy.

 A konečně pokud jde o individuální automobilovou dopravu, prostředek v současnosti nejvyužívanější, determinující je stav silniční sítě. Ten je v tomto periferním koutu republiky velmi špatný. Náznaky zlepšení lze naštěstí vidět v samotném Vranově, kde byla nedávno opravena část průtahu a hlavní most přes řeku Dyji. Letos došla řada na opravu i zbývající části průtahu v úseku nejdůležitějším – spojnice ve směru na Znojmo (silnice Vranov – Lesná). Vlivem zdržení při přípravě projektu však budou stavební práce na silnici probíhat po celou hlavní sezónu 2011. S výjimkou rezidentů a autobusové dopravy je tedy Vranov nyní k velké nelibosti místních podnikatelů kompletně odříznut od hlavního dopravního tahu ze severu (od Moravských Budějovic a Jihlavy) a od východu (od Znojma a Brna). Objížďka je obludná: kvůli uzavřenému pětikilometrovému úseku řidič najede oklikou přes Bítov a Uherčice desetkrát tolik! Pokud řídíte osobák, můžete sice použít provizorní, velmi úzkou místní komunikaci kolem hradu Cornštejna, tím si však objížďku zkrátíte na „pouhých“ 30 km. Jiný způsob neexistuje, protože od jihu, tj. od Rakous, do Vranova žádná pořádná silnice nevede. Domnívám se, že právě toto by se mělo v nejbližší době změnit. Vranov nad Dyjí si to určitě zaslouží.

 Na zpackanou reformu státní správy, kdy zanikly fungující okresy a vzniklo 14 umělých a pro řadové občany vzdálených krajů, doplatily všechny periferně položené oblasti českých zemí. Doplácí na to pochopitelně celé Znojemsko, Vranovsko ještě hůře. Mimo jiné právě také vlivem soustředné politiky krajských „pašalíků“ dle hesla „vše pro krajské město“ dochází k postupnému vylidňování a migraci mladé generace za prací. I dvacet let po Sametové revoluci bohužel stále vnímáme mnohá zákoutí moravského pohraničí jako izolované kouty, za kterými končí svět. Všichni víme, že cestovní ruch může být lékem na tyto neduhy, přesto se moc nesnažíme pro něj vytvořit příhodné podmínky. Ano, je pěkné, že Vranov a jeho okolí má co nabídnout – jsou tu krásné zámky, hrady, zříceniny, venkovská architektura a kouzelná zvlněná krajina s hlubokým kaňonem Dyje a dlouhým přehradním jezerem. Pokud však nebude Vranov lépe dopravně dostupný, jsou všechna tato pozitiva velmi těžko využitelná. Jak bylo poukázáno, regionu schází napojení na dálkovou veřejnou dopravu a také silniční napojení na Dolní Rakousko. Před rokem 1918 bylo právě toto propojení jedno z nejživějších a pro městečko nejprospěšnějších. Je až absurdní, když si uvědomíme, že nejbližší regulérní hraniční přechod pro motoristy jedoucí z Rakous do Vranova jsou Vratěnín (24 km) a Hnanice (33 km). Před dvěma roky byla sice zprovozněna alespoň úzká přeshraniční silnice mezi Šafovem a Lanavou (10 km), ta však není určena pro větší provoz a pro čilejší cestovní ruch určitě nestačí. Vranov tak jako by stále leží za železnou oponou.

 V současné chvíli, kdy motoristé jedoucí do Vranova najíždějí kvůli objížďce desítky kilometrů, se proto nabízí lákává představa, jaké by to bylo, kdyby měl Vranov přímou silnici na jih do Rakouska. Historie nám může být učitelkou. Před rokem 1918 takovou silnicí byla jednak zmíněná šafovská silnice, dále na západ pak silnice přes Stálky do Drozdovic (Drosendorf), nejblíže na jih ale vedla silnice Podmyče – Felling, dnes užívaná jako stezka pro pěší a cyklisty. Pro její obnovu a rozšíření pro motorový provoz jasně hovoří její délka - pouhé 2 (!) kilometry. Argument o finanční náročnosti zde proto nepřeváží - výstavba 1 kilometru silnice na moravské straně a 1 kilometru na straně rakouské, bez mostů či jiných nákladných dopravních staveb, nemůže být nereálná. Přínos silnice by byl pro Vranov a jeho okolí blahodárný, a to nejen optikou letošní uzávěry znojemské silnice (objízdná trasa Znojmo-Vranov přes Felling měří 38 km oproti 67 km přes Uherčice!). Především by se výrazně zkrátily dojezdové vzdálenosti mezi atraktivními turistickými destinacemi na Vranovsku a Hardecku (městečko Hardek s impozantním románsko-gotickým hradem je centrem rakouského svahu Podyjí). Barokní zámky ve Vranově a v Riegersburku s podobnou návštěvnickou klientelou by se díky nové silnici přiblížily na pouhých 7 kilometrů (dnes je to šestinásobek, při použití šafovské silničky dvojnásobek). Výchozí body do Národního parku Podyjí ve Vranově a Hardeku by se taktéž výrazně přiblížily na pouhých 12 km (dnes 49 km!). Jen z těchto čísel je patrné, že nejkratší spojení Vranova s Rakouskem je více než žádoucí. Bude záležet na politické reprezentaci obcí vranovského mikroregionu a na kvalitě zdejších poslanců, zda tuto myšlenku uchopí za svoji a dokážou ji prosadit.

       

Jiří Kacetl

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Jiří Kacetl

Jiří Kacetl

Úvahy, komentáře, vize. Znojemsko, jihozápadní Morava.

Občan Znojma, kterému není vývoj v tomto nádherném koutu Moravy lhostejný. Krom profese historika v Jihomoravském muzeu ve Znojmě a živnosti překladatele pracuji v znojemských občanských sdruženích a v komunální politice.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy